Deltaphoenix: „Chci dělat dobré parties, kde se budou lidé dobře cítit.“

 

Není to tak dávno, co na olomouckou scénu vstoupil nový party projekt a zdá se, že z původně lokálního promotéra severní Moravy se stává významný hráč regionálních proporcí. Je nasnadě předpokládat, že značka Bass Vibes, za kterou stojí postava Pavla Berana, o sobě dá v hanácké metropoli ještě hlasitě vědět. O oživení vyhlášeného diskotékového klubu Varna, těžkostech života promotéra a budoucnosti drum&bassu v Čechách jsme si povídali právě s Deltaphoenixem, jak si tento mohelnický dj říká.

Pavle, co je to Bass Vibes?

Značka Bass Vibes vznikla s cílem posunout olomouckou klubovou scénu a poradně zamíchat karty. Chtěli jsme udělat něco nového, v nových prostorách.

Jaké máte dosavadní zkušenosti?

Pocházím z Mohelnice. V roce 2010 jsem začal s kamarádem z města hrát a říkal jsem si, že kromě djingu je pořádání akcí to jediné, co by mě opravdu bavilo. Tehdy u nás nebyl dnb ještě tolik rozjetý a populární. Když jsme udělali první akci, lidi na nás tehdy ještě dost koukali, co to vůbec děláme, co to je vlastně za styl. Začínali jsme v místním dnes už neexistujícím klubu Globus. Lidi ještě pořádně nechápali, co to je, bylo to něco nového, ale tempo hudby je bavilo a nutilo je na akce chodit dál. Vzbudilo to jejich zájem.

Začali jste získávat zkušenosti s tím, co to znamená udělat mejdan.

Přesně tak. Pak jsme je v roce 2013 přesunuli do mohelnického kulturáku, kam jsme po sérii klubovek v Globusu pozvali jako headlinera Pixieho.

Což asi zafungovalo jako velké jméno, protože Pixie a Suki jsou matadoři české scény, je to tak?

Ano, to byla hodně velká akce. Na to, že dnb ještě nebyl tolik v povědomí lidí, přišlo asi 600 lidí. Na naše desetitisícové městečko absolutní bomba. Na druhou akci jsem pozval Bifiduse, QO z Hoofbeats a tehdejšího nováčka Volume Plus. (smích) S ním jsem se skamarádil a díky naší akci se pak dostal k lidem z Let It Rollu, lineup a setkání s Bifidusem a Sukim mu pomohly Dnes už jde o uznávané jméno. Tehdy vyhrál kategorii Objev roku v Czech Drum & Bass Awards, všimnul jsem si ho a řekl jsem si, že je to schopný dj a bude stát za to. Proto jsem ho pozval. A nezklamal, měl velmi energický set. Všechno bylo v pohodě a podle mých představ.

To zní dobře. Jak došlo k tomu, že jsi začal dělat parties v olomoucké Varně?

Přišel za mnou její majitel, že chce, abychom tam udělali dnb akci. Před tím mi ještě volal s tím, že má možnost udělat na pískovně Náklo u Olomouce open air. Naše crew tedy vlastně vznikla z tohoto úplně prvního open airu, který sklidil úspěch – přišlo skoro sedm set lidí. Tam už jsme se prezentovali pod značkou Bass Vibes a měli jsme zahraničního hosta, Inward, Hanzo & Randie. Není to dlouho, bylo to loni v létě, fungujeme tedy necelý rok. Letos v květnu budeme mít první narozeniny a oslavíme je s Gydrou.

 

To je docela prudký vzestup, nemyslíš?

Je. Řekl jsem si, že je mi už 25 let a že chci v životě zkusit udělat něco stylem „buď – anebo“. Jediný prostor, který v Olomouci ještě byl, je Sklub, a tam se tlačit není moudré, dělat konkurenci někomu ve stejném místě by nebylo úplně strategické. Takže jsme si vybrali nabídnutý klub Varna. Do té doby jsem v něm nikdy nebyl, a když jsem tam přijel, okamžitě jsem viděl, že má ten prostor potenciál. Disponuje LED vybavením, kvalitním zvukem i zázemím a řekl jsem si proč ne, proč by to nemělo fungovat i tady, když to funguje v jiných klubech v Olomouci. Odstartovali jsme v červenci první klubovkou se Schoolerem a přišlo téměř čtyři sta lidí, což bylo super na to, že šlo o první dnb akci v do té doby diskotékovém klubu.

Tehdy mě to velmi zarazilo. Šel jsem se na party podívat ze zvědavosti a říkal jsem si, že to přece není možné, vždyť Varna je Varna – každý ji zná jako diskotéku a teď tam je najednou dnb.

Nevím, zda je to pravda, ale tuším, že do roku 2016 klub provozoval jiný majitel a ten nový chtěl místo posunout jako party klub a ne už právě jako diskotéku. Chtěl lidem nabídnout něco víc, chtěl zaujmout, chtěl, aby tam jezdili hrát skuteční djs.

Tak to jste se hezky potkali.

Ano, to vyšlo. A ten open air jednoznačně vedl k našemu rozhodnutí, že zkusíme udělat akce v klubu. Prostor Varny mě vlastně dočista nadchnul.

Takže Ti to sepnulo na první dobrou?

Sepnulo. Říkal jsem si, že do toho půjdu určitě, i přestože budeme kvůli historii místa čelit nepříjemným poznámkám. Myslím si, že do každého klubu by mělo přijít i něco normálního nezávisle na tom, co si o tom budou lidi myslet.

Kvalitní dramaturgie si posluchače vždycky najde.

Najde, přece jen je to pořád elektronická hudba, ať už je to disko, nebo něco jiného. Pořád se bavíme svým způsobem o tomtéž, i když třeba EDM jako subžánr je někde jinde, ale prostě je to v tom stejném ranku, ve stejné branži.

Kdo tedy vlastně tvoří Bass Vibes? Jsi to pouze Ty jako Deltaphoenix?

Nevím, jestli bych to tak specifikoval, protože kdyby bylo jenom mě, tak to sám nezvládnu. Je to i o účinkujících a interpretech. Hodně práce je na mém partnerovi Matěji Gloomovi, který je z Prahy a pomáhá mi na dálku, co to jenom jde. Známe se asi třetím rokem. Původem je Slovák, potkali jsme se na jedné z jeho prvních parties v jeho rodném Hlohovci, kam mě pozval hrát. Od té doby jsme si psali a já jsem poznal, že je to jeden z lidí, na které se dá spolehnout, že nenechá zahraničního hosta stát někde v Praze na letišti. A hlavně, aby se už po cestě cítili dobře. Jsou s někým, kdo má vazbu přímo s party, dokáže poskytnout maximum informaci a postará se o ně. Lidé, které zveme, od nás dostávají velmi kvalitní servis.

 

Vím, co takový servis obnáší a je to jedna z věcí, které fanoušci nevidí. Vidí dje až za mixem, ale často netuší, co to znamená, než se tam vůbec dostane. Je za tím spousta práce.

Dostat dnes dje za pult je těžké i proto, že je české scéna celkově tak přehlcená, že v ní existuje určitá politika. Nejde si jenom tak si říct, že mám na stole peníze a dje si za ně dovezu. Tak jednoduché to není.

Jaké jsou dosavadní ohlasy od fanoušků na vaše akce?

Když sleduji, jak se lidé na našich akcích baví, myslím, že jsou nanejvýš spokojeni. Občas čtu komentáře lidí, kteří pořád zatvrzele říkají, že je to prostě Varna, a že tam nepůjdou, ale to jsou výjimky. Myslím si, že dělají velikou chybu, protože je to klub jako každý jiný. Stojí za to přijít se na naše akce podívat, protože jsou na vysoké úrovni: jak v zahraničních jménech, tak v technice, vybavení a kvalitě zvuku, všechno je tam super. Nevidím v tom nic negativního. Djs jsou spokojeni a vše funguje.

To je paráda. Jak byl spokojený Stuart ze State of Mind?

Byl velice spokojený. Máme s ním udělaný rozhovor a natočený videoset, řekl bych, že byl legendární a po schválení půjde ven. State of Mind jsou výborní.

Jak vnímáš olomouckou scénu? Jste tu vy, Hoofbeats, Crackenn jede klub 15min taky se zajímavými jmény, máme tu klub Dream, nově vzniknul BPM, který patří pod Varnu. Olomouc je malé město a nikdy tu toho nebylo tolik. Co si o tom myslíš?

Vnímám to celé jako rozsáhlou problematiku, která se začne v řádu let teprve pořádně projevovat. Dnb graduje v PTK blafech, které se teď dělají. I tohle by mohlo vyrazit zaryté ravery, kteří třeba kdysi poslouchali hiphop a teď se k tomu znovu dostanou zpátky, myslím k hiphopu. Akorát ten už bude znít jako dnb. Myslím si, že tohle srazí scénu. Styly se budou míchat a navrch bude mít podobná hybridní sračka. Tohle mě štve – někdo si vezme cizí track, který mu nepatří, udělá z toho něco neuvěřitelného sračkovního a interpret o tom ani neví.

Neví. Ovšem čistě technicky, právě třeba Macky Gee kdyby chtěl, tak tohoto hračičku zažaluje a zničí ho. Ale proč by to dělal? Jen se zasměje, nemyslíš?

To ano, ale ve finále jde o milionová zhlédnutí. Jde to až do takových čísel, protože to vydává třeba Blakkwood Records, což je jeden z velkých hiphopových kanálů na YouTube. Do těch čísel to skutečně jde. K dnešnímu dni má track skoro 100 000 views a to je jen pár dnů starý. PTK, což je taky věc bez klipu, měl za 17 hodin 38 tisíc views. Věc s Ridem, 5 měsíců stará, má 4,5 milionů zhlédnutí. Takže budoucnost možná patří těm, kdo dělají tyhle věci. Nevěřil bych tomu, ale děje se to. A nelíbí se mi to.

To chápu. Nemyslíš si, že když je tady toho tolik, budou lidi čím dál víc rozmlsaní? Ještě nedávno nám stačilo, když byl na party jeden český headliner. Dnes už je standard, že jsou dva světoví headlineři. I Ty vlastně vozíš dvě jména, měl jsi Dub Elements a Chris.SU, je to tak?

Ano. Tohle jsem udělal na začátku a pak jsem si řekl, že je to vlastně chyba, protože mejdan se dá postavit i na jednom zahraničním jménu, které ale musí být progresivní. Právě u Chrise je škoda, že úplně progresivní není. Protože jako dj je super, umí zahrát, udělat show. Ale nemá hype. Na to, jak dlouho na scéně působí, je velice nedoceněný.

S tím souhlasím. Navíc muzice skutečně rozumí, vyučuje v Budapešti na hudební škole.

Je to profík přes hudbu, ale je nedoceněný. Chtěl bych, aby takové jméno šlo víc vidět. Měl by zapracovat na větším progresu, který ho protáhne mezi lidi.

Nebojíš se, že to dospěje tak daleko, že lidi na mejdan vůbec nepřijdou, pokud nebudou během večera vystupovat alespoň tři headlineři?

Promo a reklama se dají vždy postavit tak, že lidi přijdou i na česká jména. Když udělám pěknou grafiku a kvalitní promo, dokážu přilákat na Pixieho stejné kvantum lidí, jako na zahraniční jméno. Lidi dnes nechtějí platit dvě stě korun za vstupné, ale když vidí poloviční cenu, rádi přijdou. Myslím si, že olomoucká scéna je závislá právě i na výši vstupného. Když jsme dělali akce před Varnou, bylo to s českými jmény a chodilo průměrně pět set lidí. Na Pixieho přišlo sedm set lidí, na Schoolera skoro čtyři sta a na A-Craye podobně. Pak jsem zvýšil vstupné a lidí přišlo výrazně méně. Takže o vstupné jde hodně, lidi na něj slyší.

Přijde mi zajímavé, jak si pamatuješ všechna ta čísla, zřejmě to hodně analyzuješ.

Musím. Sleduji všechno a chci, abych to dotáhnul tam, že když připravuji akci, tak bude silná a lidé přijdou. Chci se vyhnout tomu, že nikdo nepřijde. To by mě štvalo, snažit se o něco co by nemělo výsledek.

V čem je práce promotéra specifická? Na čem stojí? Co je na ní nejtěžší?

Obstát v konkurenci. Je tu hodně crew. Nejtěžší je udělat dobrý booking až do zdárného konce, kdy umělec nakonec skutečně přijede do města.

Jak moc dopředu bookuješ?

Naposledy jsem bookoval jméno v listopadu na dubnovou akci. Takže půl roku předem.

Co Tě na tom baví?

Adrenalin. (smích) Čekat, jestli akce vyjde nebo ne. Nejde o peníze, o nich to vůbec není. Chci dělat dobré parties, kde se budou lidé dobře cítit. Peníze jsou vedlejší výsledek, ty jsou pro mě až za tím. Baví mě, když to celé funguje.

Jaké máš cíle? Když se na to podívám, Bass Vibes je teď v určité vývojové fázi, etabluje se na scéně. Co dál?

Momentálně o tom nepřemýšlím, konkrétní cíle nemám. Žiju tím, co je teď, v přítomnosti. Co bude, bude. (smích)

Jsi buddhista?

Nejsem. (smích) Ale chci žít v tom, co je. Cíl neumím určit, nevím, zda by to měla být velká jména, nebo festival, to netuším. Je možné, že se to časem ukáže. Jedna věc jsou cíle v oblasti promotérství, druhá v oblasti djingu. Umělců je tolik, že nějaká šance se někam dostat, být na vrcholu a říkat si velké peníze, ta je vyloučená a já ji jako dj nevidím. Panuje obrovská konkurence.

 

Jak přistupuješ jako Deltaphoenix k djingu? Zřejmě jsi rád, když hraješ na své akci nebo Tě někam pozvou.

Kdyby mi vyšlo být profi dj, bylo by to krásné, ale v tomto prostředí je to téměř vyloučené. Ani skills a zkušenosti už neznamenají to, že nepřijde někdo lepší a za menší peníze, někdo, po kom promotéři ihned sáhnou.

Je fakt, že taková konkurence asi ještě nebyla.

Ano. A dnes chce být každý dj. (smích) I proto mě baví to promotérství.

Přemýšlíš někdy o tom, kam až to celé povede?

Bojím se to říct. Myslím, že to bude mizerné. Mám za to, že to nemůže takto dlouho pokračovat, jde o brutální vlak řítící se někam. Každý chce dělat akce, hrát, každý chce všechno. Je dobré, že Let It Roll tomu nastavuje určitou politiku a já s ní souhlasím. Myslím to, že sami nechtějí pustit hrát headlinery někam do Horní Dolní, když si o to kdokoli řekne. Jde o to, aby měl promotér k věci vztah a pak až ho může dostat, jde o určitý rámec profesionální kvality. A taky o to, aby nehráli Hybrid Minds dnes tady v Olomouci a zítra v Mohelnici a další den v Uničově. Nebylo by to dobré a lidi by to až sem dovedli, pokud by v tom nepůsobil silný hráč. Krátkozrací promotéři by byli spokojeni, bylo by jim to jedno. Toho se obávám. Bude zajímavé sledovat, co se bude dít, a já si myslím, že to bude podobné jako s hiphopem. Ten byl dřív velice populární, třeba okolo roku 2011 jej poslouchal každý, všichni jsme jeli Huga Toxxxe a Supercroo a najednou generace přešla na dnb, který začal být oblíbený. A já myslím, že se to stane zase, jen si neumím představit, do čeho se to zase přetaví. Všechno se dnes míchá dohromady.

Mě uklidňuje jedna věc: jistota, že dnb tu bude vždycky. Žánr jako takový hned tak neskončí.

To ano, ale abychom pak nestáli ve dvaceti lidech pod podiem, kde budou hrát State of Mind. (smích)

To je možné. (smích) Co vlastně jako dj hraješ?

Mám rád všechny subžánry. Od „zakázaného“ jumpupu přes neurofunk až k deepu, dokážu zahrát všechno. Začal jsem v roce 2010 a pořád aktivně hraju, myslím, že něco zahrát umím. Mám rád, když má set hlavu a patu, začínám u něčeho, co má tempo a končím u nějaké plechařiny. Mám rád postupně se rozvíjející set. Nevadí mi mezi tím zahrát klidně i něco od Turna, něco s nádechem jumpupové Anglie, musí to ale jen vystihnout situaci, nesmí to zasahovat do všeho. Pošlu to tam, když cítím, že to lidí zrovna uvítají. Základ je, aby bylo publikum spokojené a já hrál takovou hudbu, která mě baví. Vybírám zlatý střed.

Vzpomeneš si na svoje první playery?

Nebyly to playery, ale gramofony. Měl jsem Technicsy, říkal jsem si, že když už, tak kvalitu. Chtěl jsem funkční věc, abych se naučil opravdu hrát. Pořád mám doma stovky vinylů, třeba Breakův remix tracku Clear Skyz od Die, ta fošna má krásnej design, zamiloval jsem si ji.

Mě přijde na deskách krásné, že je můžeš držet v ruce. Jsou to artefakty.

Mám kousky od Klute, staré věci. Plánujeme vinyl versus player session, ještě uvidíme kdy, může to být technicky náročné, ale mám to v plánu.

To je dobrý nápad. Djs, kteří hrají z vinylů, je tu pořád dost: Elwira, X.Morph nebo Shiwwaz. Dokonce i Ed Rush nedávno zahrál v ostravském Fabricu vinylový set.

Chtěl bych, aby se vinyl vrátil, protože by se ukázal skutečný skill djs, nebylo by to jen o mačkání playerů. (smích) Není to sice jen o mačkání tlačítek, člověk musí umět vybrat tracky, které k sobě sedí, znát tóniny, zajímat se, ovšem player je stále velké usnadnění. Vinyl je má srdeční záležitost a mám jej hodně rád a doufám, že se do klubů vrátí, aby se ukázalo, kdo umí opravdu hrát.

Já jako fanoušek doufám, že to budeš jako promotér podporovat.

Budu. Myslím si, že je to určitá oldschool cesta, která má svůj význam.

Co nás letos čeká? Chceš dělat každý měsíc klubovku?

Ano, letos každý měsíc a uvidíme, jak to bude fungovat. Podle toho se rozhodneme co dál, jak to celé koncipovat. Velmi záleží na ohlasu fanoušků.

Pavle, díky moc za rozhovor a přeju Ti další vydařené mejdany!

Chcete zažít parties Bass Vibes? Již tuto sobotu budete mít jedinečnou příležitost a to hned s hlavou labelu Titan Records, samotným mistrem A.M.C. Kdo zaváhá, prohloupí!

Událost zde.

Luke B.